Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zanášení vodních děl Jirkov a Křímov
Němečková, Pavla ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Chalupová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce obsahuje detailní fyzicko-geografické charakteristiky zájmového území a porovnání batymetrických metod. Praktická část je zaměřena na přehradní nádrže Křímov a Jirkov, které byly vybudované v 50. resp. 60. letech 20. století. Cílem této práce je zjistit současný stav nádrží pomocí akustického průtokoměru ADCP RiverSurveyor M9 na plováku s automatickým ukládáním dat. Batymetrické mapy jsou vytvořeny v prostředí ArcGIS Pro 3.0.2. pomocí zpracování naměřených dat z roku 2022 a použití interpolační metody Kriging. Současný objem nádrží je možné porovnat s objemem ze zdigitalizovaných historických map. Z rozdílu hodnot je možné určit množství sedimentů v nádržích a změnu objemu v jednotlivých hloubkových úrovních. Ukázalo se, že aktuální objem vodní nádrže Křímov odpovídá 1,31 mil. m3 , v porovnání s manipulačním řádem došlo k 6,4% zanesení. Vodní nádrž Jirkov má současný objem nádrže 1,95 mil. m3 , oproti manipulačnímu řádu došlo jen k 3% zanesení. Klíčová slova: VD Křímov - VD Jirkov - batymetrické mapování - zazemnění
Hydrologický a plaveninový režim Odlezelského jezera
Hulec, Filip ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Odlezelské jezero je přírodní, sesuvem hrazené jezero v západních Čechách. Jeho jezerní pánev se intenzivně zanáší a jeho objem se snižuje; v budoucnu dojde k jeho úplnému zazemnění. Tato práce si klade za cíl hodnocení zanášení jezera primárně vyhodnocením plaveninového režimu jeho přítoků a srovnání s daty z batymetrických měření. V rámci této práce byla využita data ze staniční sítě Katedry fyzické geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která byla statisticky zpracována za účelem popsání hydrologického a plaveninového režimu. Mimoto bylo provedeno měření rychlostí proudění v přítokových částech jezera za dvou srážkoodtokových událostí pomocí ADCP. Z výsledků vyplývá, že většina plavenin je transportována v průběhu povodňových epizod, na rozdíl od průtoku je patrná výrazná meziroční variabilita v chodu plavenin. Naopak porovnání plaveninového režimu a batymetrických dat se ukázalo jako nemožné z důvodu vysoké citlivosti dat.
Zanášení vodního díla Újezd
Kebertová, Daniela ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Chalupová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zanášením vodních nádrží. V dubnu 2020 bylo provedeno v zájmové lokalitě VD Újezd první přesné a detailní batymetrické měření s využitím akustického průtokoměru ADCP RiverSurveyor M9. Předmětem měření bylo zjištění objemu nádrže po 39 letech od uvedení do provozu. Získaná data byla zpracována v programu ArcMap 10.7.1 a interpolována pomocí metody kriging. Na jejich základě byla vytvořena aktuální batymetrická mapa nádrže. Pro pochopení příčin zanášení byla provedena podrobná fyzickogeografická charakteristika povodí horního toku Bíliny, na které VD Újezd leží, a rešerše nádrže Újezd pojednávající o její historii, funkci a účelech. Toto povodí je značně antropogenně ovlivněno převaděči vody a těžební činností. Ukázalo se, že objem nádrže při ploše vodní hladiny rovné 117,20 ha činí 4718364 m3 a oproti hodnotě 4642640 m3 při ploše 120,75 ha uvedené v manipulačním řádu nádrže je větší o 1,63 %, což znamená, že objemy jsou srovnatelné, v podstatě nedochází k zásadnímu zanášení a nádrž se stala přirozeně funkčním samoudržitelným ekosystémem.
Zanášení vodního díla Kadaň
Kuchynková, Jindřiška ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Chalupová, Dagmar (oponent)
Nádrž Kadaň byla vybudována na řece Ohře v roce 1971 a spíše než o nádrž se jedná o prohloubené říční koryto. Stejně jako u jiných nádrží, i zde dochází k intenzivnímu zanášení. Tato bakalářská práce má za cíl zjistit současný stav a změnu, která proběhla za posledních 18 let a na základě získaných informací vytvořit batymetrickou mapu. Práce vychází z dat z roku 1984, 2000 a vlastního terénního mapování v roce 2018. Pro vlastní měření hloubek byl použit systém RiverSurveyor. Data byla zpracována v programech Microsoft Office Excel a ArcMap. K vytvoření batymetrické mapy byla použita interpolační metoda Kriging. Výsledky ukázaly, že oproti roku 2000 vzrostlo zanesení o 5%. K dnešnímu stavu je tedy nádrž zanesena ze 47 %, rozkládá se na ploše 545 941 m2 a její objem činí 1 385 862 m3 . Při napuštění v roce 1972 měla nádrž objem 2 620 000 m3 . Z těchto údajů plyne, že se zde za posledních 46 let vytvořilo 1 234 138 m3 sedimentů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.